Velikonoce - vše o velikonočních svátcích od historie po současnost
Na úvod bychom vám v pár větách shrnuli, tehdejší způsob pojetí světa obyčejným člověkem. Kde a kdy dostaly velikonoční svátky své prvotní základy, jakési kontury současných velikonočních svátků.
Velikonoční týden či velikonoční svátky zná téměř každý z nás... Ale znáte i jiné názvy tohoto období? A co tak konkrétní dny napr. pondelí? Víte, jak tráví tyto dni jiné národy? Co se spojovalo s tímto obdobím a proč se Velikonoce označují také jako pohyblivý svátek? Kdy jsou Velikonoce a nejznámější přání?
Na všechny tyto otázky najdete odpovědi v našem článku.
Co se dozvíte v našem článku:
- Historie a vznik Velikonoc
- Chápání velikonočních svátků našimi předky
- Křesťanské Velikonoce
- Výpočet data Velikonoc
- Tradiční velikonoční přání
- Symboly Velikonoc?
- Jak se tráví velikonoční svátky ve světě
- Závěr
1. Historie a vznik Velikonoc
Proč právě Velikonoce mají právo nosit status odlišnosti? Protože právě v tyto dny se spojují od nepaměti síly s mnoha magickými úkony, očistou a zasvěcením. Také je možné se dočíst v některých knihách, že tyto dny jsou považovány za svátek svátků.
Když se dnešní moderní člověk snaží vyložit tyto svátky, vychází hlavně z křesťanské víry, která poskytuje čtenáři určité spektrum informací. Avšak, pokud si přejeme tyto dny pochopit podrobněji, tak málo lidí ví, že je třeba jít ještě hlouběji a hledat ve starších dějinách vývoje naší společnosti.
Dávní Nomádi spojili tyto svátky se svěcením jara. Nomádi dokonce používali krev beránka na tvorbu ochranných kruhů, kde věřili, že právě tato mocná síla je ochrání před neznámým. K tomu docházelo, když se Nomádi připravovali na odchod do pouště. Avšak, je třeba si uvědomit, že Nomádi byli spojeni se svým živobytím, tedy dobytkem, který byl jejich obživou.
Tak se nyní na chvíli vrátíme v čase. V židovské víře vycházíme z Paschy ,,Pesach“, kde židovské obyvatelstvo slaví tyto dny jako svátek nekvašených chlebů. Je to osm-denní svátek. Židovská Pascha je rodinný svátek. Domovem těchto svátků je rodná střecha, tedy obydlí člověka. Dokonce u Nomádů byla právě Pascha prvním dnem v roce. Zde se však klaníme tomu, že přichází jaro, tedy v přeneseném významu, dochází k novému začátku nebo zrodu. Velikonoce se tedy stávají i svátkem křesťanství, jelikož Ježíš a jeho apoštolové daný svátek slavili společně, podle tehdejších pravidel a zásad.
U původních starých Slovanů a s příchodem křesťanství dochází k tomu, že mnohé svátky jsou přejímány do křesťanství. Slované během dnešních svátků hlavně vítali návrat jara. Loučili se se zimou, která předávala žezlo přicházejícímu jaru. Bylo přirozené, že Slované svých svátků zděděných po předcích se tak lehce nevzdají, a proto dochází k jejich přejímání, aby se tak i samotné křesťanství stalo přijatelnějším pro tuto oblast. Dochované poznatky jasně říkají, že naši předkové v těchto časech chodili na hroby svých zesnulých, kde jedli a společně trávili s nimi čas (tedy s dušemi zesnulých). Naši předkové věřili, že před svátky dochází ke spojení světů, tedy otevírá se nebe i peklo. Věřilo se, že v určitých obdobích v roce dochází k možnosti dostat se blíže k těmto světům. Tyto tradice velmi dobře zrcadlí spojitost našeho národa s přírodou. Velikonoce jsou silně propojeny se starými, ještě předkřesťanskými tradicemi. Zvláštností je, že zatímco Slované oslavovali příchod jara, tedy probouzení se země a těšili se novému začátku, tak naopak v dnešní době vnímáme tyto dny jako čas utrpení, smrti a znovuzrození Ježíše Krista. I přes mnohé církevní zákazy a snahy, nepodařilo se představitelům křesťanství vykořenit pohanství v našem národě, které si dodnes udržel tyto prastaré zvyky.
My v naší dílně DUBLEZ tvoříme unikátní dřevěné dekorace s motivem jara a Velikonoc, kterými si každý rok vyzdobíme naše prostory a naši zákazníci své domovy. Jsou dřevěné, ekologické a detailně propracované.
1.1 Půst během Velikonoc
Samozřejmě s těmito svátky je spojeno i čtyřicetidenní půstní období. Tedy šest nedělí. Zde víme, že nedochází jen k půstu ve jídle, ale ani svatba, zábava, či tomu podobné aktivity se nesměly konat. Nacházíme zde jakýsi projev pokory před pánem Bohem, ale také projev víry a sílu v tomto období očisty. Jak už dnes víme, podstoupením takového půstu dochází k silné očistě organismu, detoxikaci a nastartování těla. Nakonec celostní medicína sama hovoří o jarní očistě.
Můžeme konstatovat, že během těchto dnů dochází k zrození a příchodu nového, plodnosti a probouzení života poté, co země spala zimním spánkem. Po celém světě u mnoha národů dokážeme spojit jednotlivé prameny, které nás vedou k prapůvodnímu celku. A to oslavě počátku, tedy jara.
2. Chápání velikonočních svátků našimi předky
Velikonoční týden či velikonoční svátky, Velký týden či pašijový týden. I pod těmito názvy můžeme poznat sváteční dny, které se slaví nejen u nás, ale dostávají velké pozornosti a úcty v mnoha jiných zemích světa. Tyto svátky jsou hlavně chápány jako seskupení určitých dní, během kterých dochází k magicko-ochranným a očistným praktikám nebo rituálům. Květná neděle, Zelený čtvrtek, Velký pátek, Bílá sobota, Velikonoční neděle a Velikonoční pondělí. To jsou nejhlavnější dny, které tvoří kostru celého toho svátečního období.
2.1 Popeleční středa
Oficiálně začíná 40. den před Velikonocemi. Z tohoto výpočtu jsou vyjmuté neděle, takže v praxi Popeleční středa připadá až na 47. den před Velikonoční nedělí. Popeleční středa slouží jako připomínka konečnosti života a vyznačuje se tedy pokáním. V katolické církvi je začátkem přísného půstu.
2.2 Květná neděle
Ještě starší název pro ni byl Neděle palmová. Během tohoto dne se lidé v brzkých ranních hodinách umývali ve studené vodě, neboť věřili, že jim to přinese zdraví a odnese všechny nemoci. Připisovali jí tedy magickou až zázračnou moc.
2.3 Zelený čtvrtek
Domácnosti by měly být uklizené, má vládnout klid mezi lidmi. Alespoň jedno jídlo by mělo být zelené barvy. Většinou to byla jednoduchá jídla z kopřivy nebo později i ze špenátu. Takže pokud se udržel klid a mír jeden den, naše bohatství v peněženkách se znásobilo. Byl to i den po zimě, kdy začali hospodáři vypouštět dobytek na pastvu.
2.4 Velký pátek
V tento den se věnujeme hlavně odpočinku, klidu a duchovnímu rozvoji vlastní osobnosti. Vyznačoval se půstem a velkou střídmostí. V tento pradávný den se navštěvovaly hroby zesnulých a zanechávaly se jim různé dary a potraviny. Obyvatelstvo opět využívalo sílu vody na smytí nečistoty.
2.5 Bílá sobota
Dochází k úklidu obydlí, hospodyňky připravují sváteční pokrmy na celé svátky, jsou to většinou symbolická jídla. Muži mají vhodný čas na setí, sázení a práce venku. V každém domě vaří dívky vajíčka, následně je zdobí. Jaký kraj, taký mrav, tedy technika a barva zdobení kraslic závisela od oblasti.
My v DUBLEZ nabízíme dřevěné velikonoční šablony, které si můžete vymalovat dle vaší fantazie. Ideální jarní dekorace, která podporuje kreativitu.
Jedení vajec mělo chránit před vlivy zlých duchů a energií. Mládenci zase pletou bičíky z prutů bílé vrby, která roste u vodních toků. Když bylo vše připravené a nachystané, rodina se oblékla do svátečního oděvu, aby tak oslavili přítomnost posvěcení ohně, z něhož se zapaluje hlavní velikonoční svíce.
2.6 Velikonoční neděle
Velikonoční neděle je hlavně první nedělí po úplňku, který následuje po jarní rovnodennosti. Je to zároveň den oslav vítězství života nad smrtí. U křesťanů se tento den označuje jako Boží hod, světí se jídlo, z něhož se všichni mají do syta najíst. Odpoledne se začali mládenci, ale i dívky chystat na pomlázku a obchůzku.
2.7 Velikonoční pondělí
Je dnem, bez kterého si ani nedokážeme představit tyto svátky. Mladí chlapci chodí po vesnici s pomlázkou či bičíkem šlehat mladé dívky a polévat je studenou vodou, aby byly krásné a zdravé po celý rok a odplašili tak od sebe vše staré a špatné. Právě vodou se od tohoto všeho očistili. Dívky mládence pohostí, jelikož každý mládenec šel navštívit dívku, která se mu líbila a měl o ni zájem. Tímto posledním dnem se sice svátky neuzavírají, ale dochází k ukončení velikonočního týdne.
Pokud bychom tyto dny shrnuli do kratšího popisu, tak vycházejí hlavně z tradičního venkovského života našeho obyvatelstva. Svátky se spojují s:
- tradice
- zvyky,
- příslovími,
- říkankami,
- přáními,
- modlitbami,
- ale i svěcením dnů, návštěvou kostelů a dalšími úkony.
3. Křesťanské tradiční Velikonoce
V křesťanství jsou Velikonoce nejvýznamnějším svátkem v roce, protože se spojí se smrtí a vzkříšením Ježíše Krista, a proto i dny mají v křesťanství jiné chápání, a to:
3.1 Popeleční středa - 1. den půstního období
Její výpočet je samozřejmě stejný, ale v křesťanském chápání se popel ze spálených minuloročních palmových ratolestí používá při mši, kdy se věřícím kreslí na čelo popelom znamení kříže. Souvisí to se symbolem sypaní popela na hlavu, a tato tradice je doprovázena slovy „Prach jsi a na prach se obrátíš“.
3.2 Zelený čtvrtek
V církvi se tento den koná smíření kajícníků s Bohem. Biskup jim poskytne odpuštění a přijme je do společenství věřících. Večerní mše se slaví na památku Ježíšovy poslední večeře se svými učedníky, kdy proměnil chléb a vodu na své tělo a krev a ustanovil tak obřad Eucharistie se slovy „Toto dělejte na mou památku“.
3.3 Velký pátek
Křesťané si připomínají křížovou cestu, utrpení a smrt Ježíše Krista na kříži. Smrt Božího syna pro křesťany znamená vykoupení světa.
Je to den pokání a půstu.
3.4 Bílá sobota
Ježíšovo tělo bylo uloženo do hrobu. Den začíná v půstním duchu a končí se již radostí z Pánova vzkříšení.
3.5 Velikonoční neděle
Oslava překonání smrti Ježíšem Kristem a jeho následné nanebevstoupení. Slavení vzkříšení ukřižovaného Ježíše Krista v křesťanských církvích pokračuje i na Velikonoční pondělí. Během tohoto svátku je zvykem nosit jídlo do kostela a jeho posvěcení knězem.
3.6 Velikonoční pondělí
Bývá nazýván také „Pondělím Beránka“ na památku událostí prvního dne po sobotě. Tehdy totiž anděl dodával odvahu ženám, které přiběhly k Ježíšovu hrobu a byly vystrašené, když ho našly prázdný. „Nebojte se!“ řekl jim. „Vstal z mrtvých. Není tu.“
4. Výpočet datu Velikonoc
Věděli jste, že Velikonoce se slaví každý rok v jiném datu? Ale proč je tomu tak, že dny tohoto svátku nejsou pevně dané?
Odpověď je velmi jednoduchá. Výpočet data bývá od 22. března do 25. dubna. Slaví se v první neděli po prvním úplňku, tedy po jarní rovnodennosti. Tím se vysvětluje také označení pohyblivý svátek.
5. Tradiční velikonoční přání:
Přinášíme pár tradičních velikonočních vinšů, které snadno naučíte i nejmenší vinšovníky. Tyto oblíbené vinšovačky zná skutečně každý!
Hezké svátky, šťastnou shodu,
ženám čerstvou, svěží vodu!
Mužům také ať je sladce,
ať si přijdou na své hladce..
Upletl jsem pomlázku,
je hezčí než z obrázku,
všechny holky, které znám,
navštívím a vymrskám,
než mi dají vajíčko,
vyplatím je maličko
Maličké káčátko
je tu jen nakrátko,
za polibek na líčko
nese Vám vajíčko.
Sladké koláčky, ohebné bičíky,
vodu studenou, šunku uzenou,
mnoho radosti a málo starostí.
5.1 Veselé velikonoční přání:
Krásné lidové velikonoční vinše jako inspirace na pohlednici nebo velikonoční sms-ku.
To vajíčko malované, kvítečky cifrované,
tomu vajíčko posílám, koho v srdci nosím.
Pěkné velikonoční svátky přeje...
Trochu vody za límec, pár vajíček na talíř,
pár šlehů po zádech, mnoho zdraví ke svátku.
Radostné velikonoční svátky přeje…
Svátky z pohádky
a klidný čas bez hádky,
štěstí a zdraví,
vše, co vás baví,
přejeme ze srdce
kouzelné Velikonoce
Mnoho vůně koláčků,
k tomu hodně bičíků,
čistou vodu ze studánky,
dobré víno do skleničky.
5.2 Velikonoční pranostiky
Tradiční velikonoční pranostiky v sobě ukrývají zapomenutá moudrosti starých maminek. Přečtěte si ty nejznámější:
- Když prší na Velikonoční neděli, bude v létě nouze o vodu.
- Když prší do Božího hrobu (Bílá sobota), bude suchý rok.
- Na Velikonoce se najím moc, na Ducha do půl břicha a na Trojici jen trošičku.
- Velikonoce pěkné a jasné, bývá v tom roce úroda hojná i krásná.
- Bílé Vánoce, zelená Veliká noc nebo na Nový rok bláto, na Velkou noc sníh.
- Když na Velký pátek mráz není, pak na hřiby (houby) bude bohaté léto.
6. Znáte symboly Velikonoc?
Představíme si některé ze symbolů Velikonoc, se kterými se běžně setkáváme během těchto svátků.
Beránek - Připisujeme mu nevinnost, ale i boj se zlem. Je to typický symbol Velikonoc. Podle křesťanské víry znamená symbol obětování se za spásu světa.
Svíčka - Symbol vnitřního světla člověka, naděje, ale i věčného, tedy posmrtného života. V lidových pověrách se svíčka spojuje s trváním života, tedy jeho délkou. Má očistnou a ochrannou moc. Dokonce je to jedním ze základních magických předmětů, které se používají na různé rituály.
Oheň - Jedním ze základních elementů přírody, představitelem, či nositelem energie, síly a odhodlání. Symbol vítězství nad temnotou a smrtí. Vášnivost, ale i velkou touhu spojujeme právě s ohněm.
Voda - Také jedním ze čtyř základních živlů přírody. Voda se hlavně v tomto období spojuje se zdravím, očistou, ale i prouděním životní síly člověka.
Zajíček - Symbol příchodu jara, symbol štěstí a smyslnosti. Také podle jednotlivých národů může symbolizovat skromnost a pokoru, či plynutí času.
Pomlázka - Tento symbol pochází z pohanské víry, vychází od starých slovanských zvyků, a hlavně je ukazatelem síly - a tedy v tomto období, výsadou mužů.
Vejce - Zárodek života, symbol plodnosti a znovuzrození.
Kříž - Tento symbol je velmi starý, znaly ho již starověké národy. Symbolizuje věčnost, propojení dvou světů - lidského a božského. My dnes známe spíše latinský kříž.
Bahňátka - vrbový prut se stal symbolem probouzení se jara již po staletí. Tento symbol byl zažitý hlavně u slovanských a evropských národů. V křesťanství se používá loňské bahňátko k pomazání čela popelem na znak kajícnosti. Tento den připadá na popeleční středu, tedy přesně 40 dní před Velikonocemi.
Vejce jsou běžně dostupnými potravinami, přičemž z jejich skořápek se na jaře vyrábějí různé ozdobné kraslice. My v DUBLEZ spojujeme tradici a moderní design do jednoho, proto jsme přinesli na trh velikonoční vejce různých motivů, které jsou vyrobené ze dřeva. Sou trvanlivé, detailně zpracované, moderní a zároveň se nerozbijí.
7. A jak se velikonoční svátky tráví ve světě?
Po celém světě jsou tradice spojené s Velikonocemi velmi podobné, někdy až stejné. Vybrali jsme několik zemí, kde jsme rozebrali, jak u nich oslava těchto svátků probíhá.
Francie: Ve Francii se říká, že bez vidličky ani na krok! Tento zvyk pochází z období vlády Napoleona, který cestoval se svým vojskem po Francii. Dostal se do oblasti, kde mu zachutnala tamní omeleta, a tak si ji nařídil připravit i na další den.
Rakousko: Má ve zvyku pálení ohňů a přeskakování přes ně. Během svátků mají krásné trhy a vytvářejí chutné koláče v podobě beránků.
Švýcarsko: Skrývání čokoládových vajíček po domě a zahradě je zvykem u Švýcarů. Rodiče s dětmi mají velmi milou tradici, kde se rodiče snaží rozbít kraslici mincí, a pokud se jim to podaří, peníze jdou dětem.
Ukrajina a Maďarsko: Pro Ukrajinu, ale i Maďarsko jsou typické podobné tradice jako jsou ty u nás. Tyto národy mají velmi mnoho společného, tedy můžeme říci, že vycházejí ze stejného pramene. Na Ukrajině mají ve zvyku vítat jaro.
Slovensko: Na Slovensku jsou podobné tradice jako u nás v Česku.
Austrálie: Zajímavostí Austrálie je, že mají velikonočního Bilbyho a ne zajíce jako jiné národy. Je to vačnatý savec, který je v zemi zákonem chráněný. Proto si tento svátek velmi váží. Dokonce i nošení sladkostí připisují právě jemu.
Zobrazení čokoládového zajíce v Austrálii, který je na rozdíl od Evropy inspirován lokálním vačnatcem "Bilby" (Macrotis lagotis). Zdroj: Huffpost.com
8. Závěrem
Dovolíme si na závěr konstatovat, že svátky obecně měly velmi vzdělávací a etický smysl. Došlo k ctění kulturních hodnot, starodávných tradic. Učilo se pokorě, skromnosti, vděčnosti a jakési bohabojnosti a respektování okolní krajiny, tedy přírody samotné. Pro střední a starší generaci srostlou s tímto způsobem života se dané svátky staly životní filozofií. Samozřejmě i zde je třeba rozdělit chápání světa podle člověka pocházejícího z chudších částí země a člověka z vyšších vrstev obyvatelstva. Tedy obyčejný lid versus tehdejší šlechta a lidé pocházející z zalidněnějších míst.
Říká se, že svátky, které mají hloubku a skutečnou podstatu, přetrvají mezi lidmi a dědí se tak z generace na generaci. A právě tyto velikonoční svátky jimi jsou....
Úsilím naší firmy není jen vyrábět bezdušné produkty, kterých na trhu najdete nespočetně mnoho, ale naším úsilím je také důkladně navrhnout každý produkt pečlivě s dbáním na detail. Následně vyrobit výrobek a dodat vám tak interiérový doplněk, který splňuje hodnoty naší firmy a skrývá symboliku. Proto si dopřejme obklopit se typickými symboly pro velikonoční svátky značky DUBLEZ.
Všechny produkty z dílny DUBLEZ s tématikou Velikonoc najdete ZDE.
